Poslední události ve zkratce

Hola Amigos,
Salkantay trek jsme úspěšně zvládli. Cena byla ale vysoká (pro mě) z následujících důvodů, řazeno postupně:
-ztráta iluzí o vlastní fyzičce
-ztráta ega a poslední špetky mužské důstojnosti
-způsobení ekologické katastrofy několika páry ponožek
-ohrožení biodiverzity a zhoršení ovzduší v oblasti od Soraypampy až po Aguas calientes.
Salkantay zážitek popíšu později až se dostanu k něčemu s pořádnou klávesnicí. Ve zkratce se vše odehrálo takto:
0.den příjezd do Soraypampy. Zmýlení se v trase. Lehce vyhrocená(mnou) diskuze s místními strážci národního parku. Zimnice (moje. Ne strážců NP). Heřmánkový čaje. Stanovaní. Nadlidský (nadmůj) fyzický výkon. Spánek
1.den-romantické představy o mojí fyzičce v prdeli. Moje ego v prdeli. Výlet do 4600 m.nm za vydatného funění a notných přestávek (obojí moje). Pak zase klesání do nížin cca 3800. Přechod přes něco, co vypadalo jako blata v Anglii. Nechtěli nás v hotelu po cestě ani nechat vybalit stan před hotelem, protože „hotel je jen pro speciální lidi“. Spánek v nějakým kempu po cestě za 10solů. Potkali jsme Poláka, kterej s náma vydržel další dva dny…
2.den snídaně v nějaký vesnici,jejíž jméno si nevybavím. Houska se sýrem a „volským okem“. Kafe. Heřmánkovej čaj z kytky co jako heřmánek vůbec nevypadal. Focení krajinek, málem sebevražda pádem ze srázu kvůli touze pořídit nějakou kůl fotku. Setkání s džunglí, přechod po cestě co měla cca 30cm na šířku. Vodopády. Ochutnávka passion fruit. Seznámení s místní faunou -hlavně moskyti. příchod do La Playa. Spánek u místního obchodníka na terásce v druhým patře nad obchodem, kde se běžně obědvá nebo tančí…
3.den cesta do Hydroelektrika. Ochutnávka best coffe v La Playe, zjištění že nejlepší kafe mají na každým kroku. Potom trek do strašlivý vejšky. Pití pomerančového džusu s výhledem na všecko. Zase džungle. Tma. Spící opilej řidič taxíku. Ubytování v místní restauraci v kamrlíku na proležený matraci, všude plno plísně.
4.den ráno probuzení zvuky vycházejícími z blízkého WC-celá rodina zřejmě něco špatnýho snědla. Vypadalo to na smrt průjmem. Nakonec přežili. Vlak do Aguas Calientes stojí 41dolarů pro jednoho (prý), takže jdeme pěšky. Po cestě po kolejích, která je „prohibido“ ale všude kolem ní jsou snack bary, campy a restaurace výborná snídaně u „mama angelica“ za pár šupů. Po dvou hodinách příchod do Aguas Calientes. Nalezeni hostelu. Je levnej. Ale plesnivej, bez toaleťáku, jen jeden ručník a sprchovat se můžeme jen 2minuty Ale mají tu wifi, což smázne všecko. Všudypřítomná plíseň se dá vydržet. Sprcha po 3dnech. Hledáme prádelnu. Jídlo. Vracíme se na pokoj. Vsecko smrdí plísní. Už ani wifi to nepřebije a to, že ja vydržím spát i na hnoji. Tohle nešlo. Výměna pokoje za něco s oknem a bez plísně. Příplatek ale aspoň to tu nesmrdí.
Zítra makcu pikcu a pak nějak cesta zpátky přes Sacred Valley. Bude to asi zase cesta snů. 28km po kolejích. Nebo předraženou jízdenku  na vlak. A to jako fakt hodně předraženou a nebo se vracet zpátky skoro stejnou cestou…
Takže 28km po kolejích hmmm… Jak říkal tatík sám sis to vybral… Vzpomínka na Pelíšky a konstatování „díky táto“
Jinak je vše ok. Živ, zdráv, hlava plnící se zážitky, peněženka plnící se vzduchem…
Mějte se dobře v Čechách! Všichni bez výjimky!

0 odpovědí na “Poslední události ve zkratce”

    1. Tahle hláška v Peru nabírá novej rozměr. Pri nejbližší příležitosti o tom neco napíšu a pokud bůh Makcu Pikcu dá, budou i fotky. Pac bez nich by to nebylo ono:D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *